Virus lidské imunitní nedostatečnosti, známý pod zkratkou HIV (Human Immunodeficiency Virus) vstoupil do mysli každého člověka v průběhu pandemie, která nabyla globálních rozměrů začátkem 80. let minulého století. Onemocnění, které se začalo šířit napříč celým světem, nebylo snadno rozpoznatelné, projevovalo se celkovým oslabením imunitního systému, až konečnou ztrátou jakékoliv přirozené obranyschopnosti lidského organizmu vůči tzv. oportunním infekcím, kterým se běžně zdravý člověk ubrání. Pacienti, u kterých, z tehdy ještě neznámých důvodů, selhávala imunita, začali být již v roce 1981 označováni jako nemocní s AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome), což v překladu znamená syndrom získaného selhání imunity. Z tehdy ještě neidentifikovaných důvodů tito lidé podléhali nejrůznějším oportunním infekcím, které jsou zapříčiněné bakteriemi, viry, a dalšími patogeny, které v lidském těle bez přirozené obranyschopnosti mohou vyvolávat různé typy rakovin, či jiných život-ohrožujících stavů. Možná nejznámější formou rakoviny, která se projevuje při AIDS, je Kaposiho sarkom. Tato specifická forma rakoviny, jíž způsobuje lidský herpesvir 8 (HHV8), se zřetelně projevuje v podobě charakteristických nafialovělých skvrn na pokožce pacientů. Sarkom však bývá agresivní a postihuje i vnitřní orgány. Podobných onemocnění, které jsou specifické pro pacienty s AIDS je ale celá řada a byly pojmenovány jako onemocnění definující AIDS. AIDS dnes rovněž můžeme diagnostikovat, pokud přítomnost viru HIV v těle infikovaného snížila počet tzv. CD4+ pomocných T-lymfocytů, tj. bílých krvinek nezbytných pro normální fungování imunitního systému, pod 200/mikrolitr.

Ačkoliv AIDS začal být diagnostikován již od roku 1981, objevení původce ve formě viru HIV trvalo několik dalších let. Na virový původ onemocnění poprvé odborně poukázala studie týmu z Pasteurova Institutu ve Francii, publikovaná v časopise Science v roce 1983 (F Barré-Sinoussi et al., 1983). Tato studie nalezený virus pojmenovala LAV (Lymphadenopathy-associated virus), protože jej studovala v lymfatických uzlinách (Françoise Barré-Sinoussi & Chermann, 1985).

V dalším roce objev viru potvrdil tým z USA a přejmenoval jej na HTLV-III (Human T lymphotropic virus type III). Nezávisle na předchozích studiích virus ve stejném roce popsala i studie z Kalifornské Univerzity v San Francisku, tentokrát pod jménem ARV (AIDS-associated Retrovirus). Teprve až v následujících dvou letech další a detailnější studie potvrdily, že se jednalo o stejný virus, který až v roce 1986 Mezinárodní výbor pro klasifikaci virů virus pojmenoval jako HIV (Human Immunodeficiency Virus).

Z důvodů dlouho trvající nejistoty, celospolečenského strachu z nově objeveného viru a z důvodu rychlého šíření především mezi muži, byla tato globální pandemie od svého samého počátku doprovázena zvláště silnou a specifickou morální panikou, která v některých regionech hraničila až s hysterií. Protože tyto faktory vážně ovlivnily to, jakými způsoby epidemii HIV a nemoc AIDS vnímáme dodnes, je nezbytné jakýkoliv úvod do problematiky HIV doplnit i o diskusi některých stále málo pochopených důsledků této morální paniky. Nedostatečné zkoumání období, ve kterém morální panika z nemoci HIV vytvořila základ pro dodnes významnou křivdu vůči mnohým skupinám obyvatel, zvláště pak vůči ne-heterosexuálním mužům, představuje asi největší bariéru v poskytování zdrojů a potřebných prostředků nutných k zastavení globální pandemie HIV.

Literatura:

Barré-Sinoussi, F., & Chermann, J.-C. (1985). Lymphadenopathy Associated Virus (L.A.V.) : Its Association with AIDS or Prodromes (pp. 35–43). https://doi.org/10.1007/978-1-4615-9430-7_3

Barré-Sinoussi, F., Chermann, J. C., Rey, F., Nugeyre, M. T., Chamaret, S., Gruest, J., … Montagnier, L. (1983). Isolation of a T-lymphotropic retrovirus from a patient at risk for acquired immune deficiency syndrome (AIDS). Science (New York, N.Y.), 220(4599), 868–71. Retrieved from http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6189183