Ne-hetero, coming out a stigma?

Ne-hetero, coming out a stigma?

Ve dnech 27. – 29. 4. 2018 se v Praze uskutečnil již 2. ročník filmového festivalu NA HLAVU, jenž se zaměřuje na duševní zdraví a mysl. V rámci něho proběhla i přednáška, kterou spolupořádala naše organizace.  V přednášce s názvem „Ne-hetero, coming out a stigma?“  jsme účastníkům, mimo jiné, přiblížili problematiku tzv. coming-outu a představili nejnovější data, ze kterých je zjevné, že v Česku „být ne-heterosexuální“ stále není „v pohodě“.

Součástí naší přednášky byly i dva krátké nezávislé filmy, které nám ukázaly vhled do vybraných problémů, se kterými se ne-heterosexuální lidé mohou při coming-outu potýkat. Jednalo se především o problém tzv. internalizované homofobie a přijetí v rámci rodiny. Na filmy navázala diskuze, ve které se slova ujal náš předseda RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D., který pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) a jeho host poradenský psycholog, psychoterapeut, manželský a rodinný poradce Mgr. Jiří Procházka.

Diskuse pokrývala řadu témat včetně odpovědí na otázky jako například: Co je to toxická maskulinita, či Proč je „nebýt hetero“ stigma?

Věděli jste například, že důvodem, proč ne-heterosexuální lidé musí procházet coming-outem je to, že je společnost tzv. heteronormativní? Tedy, že heterosexualitu zjednodušeně řečeno společnost považuje za jedinou normu a u všech lidí jí rovněž automaticky očekává. V důsledku toho se ti, kteří nejsou heterosexuální, tak v podstatě musí druhým opakovaně tzv. vy-outovávat.

Díky této „hetero-normě“ na ne-heterosexuální lidi zároveň působí i tzv. menšinový stres, a to ve formě stresorů, které se sčítají s běžnými stresory, jimž čelí všichni lidé (mnoho práce, problémy v rodině atd.).  Výsledkem je, že tak mohou specificky poškozovat jejich duševní zdraví. Může jít například o stresory jako je odmítání v rodině, diskriminace, vtipy, vynucený coming-out, strach z odhalení a mnohé další. Menšinový stres tak může narušit některé psychologické procesy (např. regulace emocí, nálad atd.).  Narušená funkce těchto procesů může vést například k depresím, nadužívání návykových látek, či ke zvýšené sebevražednosti, která je v populaci ne-heterosexuálních lidí zvláště přehlíženým problémem.

Zjednodušené schéma působení menšinového stresu.Autor: RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.