Feministické geografie

Úvod do problematiky feministické/feministických geografií

Feminismus existuje, aby kriticky a sebe-reflexivně zkoumal činnost režimů moci v každodenním životě. Feministická geografie, prostřednictvím pozornosti k sociálním rozdílům jako je gender, rasa, třída, etnicita, věk, schopnost a sexualita, upozorňuje na význam diference ve formování našich zkušeností s prostorem a místem. Feministická geografie se objevila v 80. letech 20. století jako změna myšlení uvnitř geografie, a vydala se primárně dvěma směry. V rámci prvního usilovala o větší otevření disciplíny geografie ženám, a to prostřednictvím spravedlivějších procesů přijímání nových zaměstnanců a skrze pokusy o změnu represivních kultur na jednotlivých katedrách. Druhým směrem feministické geografie bylo povzbuzení geografy/geografek aby měli zájem rozvíjet poznání, které by zohledňovalo gender a zahrnovalo studie žen a otázek, které jsou relevantní pro životy žen. Od raného feminismu v geografii se pozornost k genderu rozvinula v důraz na společenskou diferenci a její důslednější interpretaci.

Feministické geografky a geografové prostřednictvím geografického výzkumu zdůrazňovali význam tělesnosti, emocí a prostorů intimity. Termín „feministka/feminista“ má dnes v geografii mnoho významů.

Může jednoduše pojmenovávat skutečnost, že člověk v geografii pracuje s feministickou perspektivou, nehledě na to jaký předmět studuje a obecněji by se například zařadil/a pod hlavičku kterékoli z tradičnějších podoborů, včetně politické, ekonomické, sociální nebo environmentální geografie.

Ve vztahu k metodologii a etice výzkumů, může přívlastek feministické geografické přístupy zahrnovat důraz na participativní a inkluzivní metody ve výzkumu i publikování.

Feministické geografie jsou často zakořeněny v otázkách sociální spravedlnosti, majíce na paměti, že výzkum jako nástroj může upozorňovat na to, jak jsou příslušné komunity zasažené a negativně ovlivněné represivními silami, které ve světě působí.

Feminističtí geografové a geografky se zabývají tím, jak jsou v každodenním životě lidí prožívány a vyjednávány vlivné mocenské režimy, jako jsou vládní a podnikové entity či nejrůznější problematické sociální normy.

Základní literatura a přehled feministických geografií

Mnoho časných přehledů feministické geografie byly dalšími pokusy legitimizovat feminismus v rámci disciplíny, často se zastávaly důležitosti tohoto směru studia a pokoušely se vést široký dialog s humánními geografy zejména o hodnotě začlenění feminismu do geografického výzkumu a podporování feministických geografů a geografek (nejčastěji žen). Massey 1994; Jones, et al. 1997; McDowell a Sharp 1997; a McDowell 1999 jsou příklady těchto dřívějších prací, které se zaměřily na zdůraznění výzkumu, který nejčastěji zastřešujeme pojmem „feministická/feministické geografie“.

Zatímco se časné práce orientovaly kolem široce definovaného feminismu jako určitého pojítka, feministická/feministické geografie se stále vyvíjí a diverzifikují a proto je dnes mnohem obtížnější jednoduše seskupit práce v oblasti „feminismu“. V důsledku toho mají novější přehledové příspěvky spíše sklon být orientovány kolem určitého tématu v rámci feministických geografií, jako je tělesnost, feministická geopolitika nebo sexuální studia.

České feministické geografie se stále nacházejí na začátku svého vývoje, aktuálně nelze hovořit o nějakém jejich pevném etablování v českém geografickém myšlení (Pitoňák, Klingorová 2019) navzdory skutečnosti, že v rámci českého i slovenského geografického myšlení již opakované výzvy o jejich etablování byly publikovány (Blažek, Rochovská 2006; Pospíšilová, Pospíšilová 2014).

Jones, John Paul, Heidi J. Nast, and Susan M. Roberts, eds. Thresholds in Feminist Geography. Lanham, MD: Rowman and Littlefield, 1997.

Tato editovaná sbírka se pokouší ukázat stav feministické geografie pohledem na její „meze“: minulosti, přítomnosti a budoucnosti feminismu v geografii. Kniha zahrnuje současné bádání feministických geografů/geografek a také řeší převládající problémy v rámci subdisciplíny.

Massey, Doreen B. Space, Place, and Gender. Minneapolis: University of Minnesota Press, 1994.

Sbírka esejů napsaných Masseyovou, zaměřená na způsoby, jak sociální vztahy ovlivňují prožívání prostorů a míst, včetně jejího chápání časoprostoru jako rámce pro konceptualizaci intersekcionality a vlastní multiplicity v jakémkoliv daném prostoru.

McDowell, Linda. Gender, Identity and Place: Understanding Feminist Geographies. Cambridge, UK: Polity, 1999.

Tato kniha zkoumá genderovou dynamiku a význam místního, kritizuje tak převažující důraz v rámci geografického myšlení upřednostňovat globální a procesy globalizace.

McDowell, Linda, and Joanne P. Sharp, eds. Space, Gender, Knowledge: Feminist Readings. New York: John Wiley, 1997.

Několik esejů v této editované sbírce zahrnuje práce prominentních výzkumníků a výzkumnic v počáteční kontaktu vnějšího feministického myšlení s geografií, např. feministky jako je Elizabeth Grosz a Judith Butler. Po úvodní části věnované vztahům genderu a geografického myšlení následují kapitoly zdůrazňující praxi feministické geografie v oblastech zkoumání životního prostředí, těla, každodenního prostoru, práce a politiky.

Nelson, Lise, and Joni Seager, eds. A Companion to Feminist Geography. Malden, MA: Blackwell, 2005.

Tento editovaný celek spojuje různé klíčové osobnosti feministické geografie, s eseji zaměřenými na různé subdisciplíny geografie, včetně ekonomické geografie, urbánní geografie, geografie ztělesnění, politické ekologie a politické geografie.

Women and Geography Study Group of the Royal Geographic Society. Feminist Geographies: Explorations in Diversity and Difference. Harlow, UK: Pearson Education, 1997.

Tato kniha, napsaná ve spolupráci s více autory/autorkami pro každou kapitolu, si klade za cíl reflektovat současný stav feministických geografií a ukázat vývoj oboru. Tato práce byla určena pro podporu výuky a má být nástrojem pro vysokoškolskou výuku geografie. Jako taková, to je okořeněna výňatky z důležitých děl feministických geografů/geografek, stejně jako o aktivity a diskusní body jejichž cílem je zlepšit pochopení studentů vůči vědecké praxi feministických geografií.

Blažek, M., & Rochovská, A. (2006). Feministické geografie. Bratislava: Geografika.

Dosud nejkomplexnější představení podoboru feministických geografií publikované ve slovenském jazyce. Navzdory značné propracovanosti této knihy nebyl přínos této knihy dostatečně oceněn.

Pospíšilová, L., & Pospíšilová, K. (2014). Feministické prostory. In R. Matoušek & R. Osman (Eds.), Prostor(y) Geografie (pp. 99–122). Praha: Karolinum.

Jedna z novějších přehledových kapitol jejichž cílem je přispět k přijetí feministického geografického myšlení v české geografii.