Příspěvek byl zveřejněn při příležitosti mezinárodního dne boje proti homofobii a transfobii, 17. 5. 2017.

“Homosexualita” byla “jako diagnóza” vyškrtnuta ze seznamu nemocí v rámci Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch (DSM), mezinárodně používané příručky Americké psychiatrické společnosti (APA), již v roce 1973 (DSM-II). Avšak stále zůstávala i v liberálních zemích více-méně medikalizovatelná až do roku 1987, kdy byla zveřejněna tehdy nově revidovaná verze manuálu (DSM-III-R). Tato verze z 1987 již vyškrtla i tzv. egodystonní (homo)sexualitu, tedy diagnostický soubor stavů popisujících duševní rozpoložení člověka, který se svou (homo)sexualitou není smířen.

Člověk, kterému mohla být (a některými psychiatry-sexuology stále může) tato egodystonní sexualita “diagnostikována”, svou sexualitu vnitřně nepřijímá, nepovažuje ji za součást své identity, a vnitřně se od ní snaží distancovat. Tento stav tak může jedince přivést k myšlenkám na změnu sexuální orientace a takový jednotlivec může svou ne-heterosexuální přirozenost považovat za “vadu” či “nemoc” a může se snažit vyhledat “léčbu” tohoto stavu. Ačkoliv (homo)sexualita a egodystonní (homo)sexualita jistě nepředstavují zaměnitelné kategorie je záměrem tohoto příspěvku upozornit na možný překryv významu pro jejich “patologizaci” a potenciální újmu na zdraví pacientů.

Aktuálně platná verze DSM-V, již egodystonní sexuální orientaci neuvádí a diagnostická a klinická vodítka zahraničních odborných společností v tomto ohledu hovoří jasně, že problém, který se může projevovat jako konflikt sexuální identity a nesoulad (egodistonie) s vlastní ne-heterosexualitou, je ve skutečnosti zapříčiněn společenskou heteronormativitou, rozšířenou homofobií a téměř výlučnou heterosexuální socializací, která při dospívání neposkytuje příliš informací a akceptace pro sexuální rozmanitost. Tyto faktory pak stojí v pozadí procesu tzv. coming-outu, kterým v rámci heteronormativních společností pochopitelně musí procházet jen ti, které vylučuje, tj. ne-heterosexuálové. Jednoduše tedy doposud společnosti nevytvořily dostatečně přívětivé prostředí pro společenskou akceptaci ne-heterosexuality, a mladiství proto musejí podstupovat coming-out, kterému bychom měli rozumět jako úspěšné adaptaci na stigma vyskytující se v heteronormativní společnosti. I když tedy v současnosti již víme, že nejrůznější pocity viny, či touha po změně a pocit neslouladu s vlastním či společenským očekáváním a vlastní ne-heterosexuální orientací jsou zapříčiněny heteronormativitou, a nikoliv ne-heterosexualitou per se, stále se mohou najít “pseudo-odborníci”, či jiní jednotlivci či skupiny, které svým “klientům” namísto podpůrné a jistě vhodné pozitivní (afirmativní) terapie vedoucí k přijetí vlastní ne-heterosexuality, budou nabízet “pseudo-terapii homosexuality”. Snahy o “terapii homosexuality” jsou dnes, mimo jiné i díky výzkumu českého sexuologa doc. Kurta Freunda, odborníky konsensuálně považovány za neúčinné, neetické, a potenciálně vedoucí k vážné újmě na duševním i fyzickém zdraví pacientů.

Ačkoliv je aktuální verze DSM-V v ČR uznávanou příručkou, Česká psychiatrie a sexuologie uznává především tzv. Mezinárodní Klasifikaci Nemocí (MKN), kterou vydává Světová zdravotnická organizace (WHO). Aktuálně platná 10. verze (MKN-10) z roku 1992 ovšem diagnózu tzv. egodystonní sexuální orientace stále obsahuje, a i když je již téměř jisté, že nově připravovaná verze MKN-11 tuto klasifikaci vypustí (Drescher 2015), její 10. verze platí, a může proto některým “pseudo-odborníkům” poskytovat určitý prostor pro konání újmy na straně jejich ne-heterosexuálních klientů, kteří o takovou “terapii” mohou, ze zmíněných společenských a psychologických důvodů, mít upřímný zájem.

Protože je současná, informacemi přesycená, doba nakloněna co možná největší relativizaci informací, odborných informací nevyjímaje, je potřeba zcela jednoznačné vyjasnit a ozřejmit současné stanovisko vědy, které již v tomto ohledu dosáhlo jednotného konsensu. Česká psychiatrická a sexuologické obec, jejíž historická excellence v oblasti výzkumu sexuologie patří k nejstarším na světě, by proto v tomto ohledu mohla rovněž výhledově zvážit, zda by bylo vhodné vydat ekvivalentní na důkazech-založené stanovisko i v Česku. Podívejme se tedy na stanoviska odborných společností ze zahraničí:


Australian Psychological Society
(Australská psychologická společnost)

V roce 1973 Americká psychiatrická společnost vyjmula homosexualitu jako duševní poruchu ze Statistického a diagnostického manuálu (DSM II). Dalším vydání DSM III v roce 1980 představila “ego-dystonní homosexualitu.” Tato diagnóza chápala psychologickou tíseň, přítomnou u některých jednotlivců,identifikovaných jako homosexuálové nebo bisexuálové, jako duševní poruchu. Tato diagnóza byla z DSM vyloučena v roce 1987.

Americká psychiatrická společnost ve svém Diagnostickém a statistickém manuálu nepovažuje homosexualitu ani bisexualitu za poruchy, ani neposkytuje diagnózu pro jednotlivce, kteří mohou prožívat duševní obtíže v důsledku sociálních, rodinných, či kulturních názorů na homosexualitu či bisexualitu.

Australská psychologická společnost jasně odmítá jakýkoliv přístup v psychologické praxi nebo ve výzkumu jež by jednal s lesbami, gayi a bisexuály jako s nemocnými. Australská psychologická společnost rovněž silně odmítá kterýkoliv psychologický přístup, jež by se v psychologické praxi či ve výzkumu pokoušel měnit sexuální orientaci lidí.

Neexistuje žádný recenzovaný empirický psychologický výzkum, který by objektivně dokumentoval schopnost “změnit” sexuální orientaci jednotlivce. Dále neexistuje žádný recenzovaný empirický psychologický výzkum jež by demonstroval, že homosexualita nebo bisexualita představují nemoc.

Pokud klient vylíčí svůj diskomfort v ohledu své sexuální orientace, psycholog posoudí psychologický a sociální kontext v rámci kterého k takovému diskomfortu dochází. Takové posouzení může například zahrnovat posouzení tlaku na změnu sexuální orientace vyvíjeného na klienta, přítomnost nebo nepřítomnost sociální podpory a pozitivních vzorů lesbického, gay, či bisexuálního života i míru klientových asociací stejnopohlavní přitažlivosti s negativními stereotypy či zkušenostmi.

(tučné písmo je použito v originále)

Citace: Australian Psychological Society Position Statement on the use of psychological practices that attempt to change sexual orientation. Odkaz.

Psychotherapy & Counselling Federation of Australia
(Australská psychoterapeutická a poradenská federace)

Australská psychoterapeutická a poradenská federace nepřipouští terapetutické intervence, kterými jsou konverzní nebo reparativní terapie, jež se proaktivně zaměřují na změnu sexuální orientace či genderové identity jedince. Důkladná pozornost by pak měla být směřována k zabránění rafinovaných vlivů, manipulaci či nátlaku působících v tomto ohledu.

Citace: Psychotherapy & Councelling Federation of Australia Position Statement on therapeutic support for lesbian, gay, bisexual, transsexual, transgender and intersex individuals and their families. Dostupné z: http://www.pacfa.org.au/wp-content/uploads/2015/04/PACFA-Position-Statement-on-therapeutic-support-for-LGBTI-individuals-and-their-families-OCT-2014.pdf

The British Psychological Society
(Britská psychologická společnost)

Britská psychologická společnost (BPS) odmítá jakékoliv psychologické, psychoterapeutické nebo poradenské intervence (často nazývané jako “reparativní” či “konverzivní” terapie), které nahlížejí na sexuální orientace (včetně lesbické, gay, bisexuální a všechny další ne-heterosexuální sexuální orientace) jako patologické. Naše společnost kategoricky vyvrací takový přístup a respektuje a ctí sexuální rozmanitost. Naše odmítavé stanovisko sdílíme s dalšími britskými a mezinárodními organizacemi, včetně Rady pro psychoterapii Spojeného království (United Kingdom Council for Psychotherapy), Královské koleje psychiatrů (Royal College of Psychiatrists), Americké psychiatrické společnosti (American Psychiatric Association), Americké lékařské společnosti (American Medical Association) a Americké psychologické společnosti (American Psychological Association).

Britská psychologická společnost je přesvědčena, že lidé se stejnopohlavní sexuální orientací by měli být pokládáni za rovnoprávné členy společnosti a měli by mít stejná práva i povinnosti.

Jako odborná vědecká organizace bude Britská psychologická společnost zpochybňovat tvrzení politických, náboženských či jiných uskupení, které tvrdí, že homosexualita je nemoc.

Citace: The British Psychological Society Promoting excellence in psychology Position Statement Therapies Attempting to Change Sexual Orientation. dostupné z: http://www.bps.org.uk/system/files/images/therapies_attempting_to_change_sexual_orientation.pdf

British Association for Counselling & Psychotherapy
(Britská společnost pro poradenství a psychoterapii)

[B]ritská společnost pro poradenství a psychoterapii chce jednoznačně vyjasnit, že se bezvýhradně odmítá jakékoliv zneužívání poradenství či psychoterapie za účelem změnit sexuální orientaci či genderovou identifikaci člověka. Takové konání by bylo neefektivní, potenciálně škodlivé, a jako takové v naprostém rozporu s etikou a principy na důkazech-založené (evidence-based) psychoterapeutické a poradenské praxe zaměřené na klienty (client-oriented). Žádná sexuální orientace nebo genderová identita není ze své podstaty nadřazená, zdravější nebo přirozenější než kterákoliv jiná.

Citace: British Association for Counselling & Psychotherapy: Memorandum of Understanding on Conversion ‘Reparative’ Therapy. dostupné z: http://www.bacp.co.uk/media/?newsId=3908

World Psychiatric Association
(Světová psychiatrická společnost)

Neexistuje žádný důvěryhodný důkaz, který by prokazoval možnost vrozenou sexuální orientaci měnit. Takzvané léčení homosexuality může vytvářet prostředí, ve kterém předsudky a diskriminace vzkvétají a tyto mohou být potenciálně škodlivé (Rao a Jacob 2012). Poskytování jakékoliv intervence, jež prohlašuje, že “léčí” něco co není poruchou, je zcela neetické.

Světová psychiatrická společnost považuje stejnopohlavní přitažlivost, sexuální orientaci, a chování za normální varianty lidské sexuality. Přijímá multifaktoriální příčinnost lidské sexuality, orientace, chování a životního stylu. Světová psychiatrická společnost uznává nedostatečnou účinnost zacházení, které se pokouší změnit sexuální orientaci a zdůrazňuje škodlivost a nepříznivé důsledky takových “terapií”

Citace: WPA Position Statement on Gender Identity and Same-Sex Orientation, Attraction, and Behaviours dostupné z: http://www.wpanet.org/detail.php?section_id=7&content_id=1807

The Royal Australian & New Zealand – RANZCP
(Australská a novozélandská královská kolej psychiatrů)

Újma způsobená jednotlivcům, účast na mylné interpretaci homosexuality jako duševní poruchy, předsudky a diskriminace, které vzkvétají používáním takových terapií vedly všechny významné lékařské organizace k odmítnutí snah měnit sexuální orientaci.

Australská a novozélandská královská kolej psychiatrů nepodporuje užívání žádných metod užívaných ke změně sexuální orientace.

Citace: The Royal Australian & New Zealand Position Statement 60 Sexual orientation change efforts. Dostupné z: https://www.ranzcp.org/Files/Resources/College_Statements/Position_Statements/PS-60-PS-Sexual-Orientation-Change-Efforts-(Ju-(1).aspx


American Academy of Child and Adolescent Psychiatry 
(Americká akademie dětské a adolescentní psychiatrie)

Klinici by si měli být vědomi faktu, že neexistuje žádný důkaz, který by prokazoval možnost měnit sexuální orientaci, přičemž vlastní snaha pokoušet se o takovou změnu může způsobovat újmu. Neexistuje empirický důkaz o tom, že by nucení k genderové konformitě u gender nekonformních dětí jakkoliv ovlivňovalo možnou budoucí homosexualitu. Rovněž pochopitelně neexistuje žádný lékařsky ověřený důkaz o tom, že by bylo možné homosexualitě předcházet, přičemž homosexualita není onemocněním. Snahy o potlačení homosexuality mohou pouze posilovat odmítnutí člena v rodině, podkopávat sebevědomí, vzájemnou propojenost a péči v rámci rodiny, tedy oslabovat nejdůležitější protektivní faktory možné sebevražednosti. Za situace, kdy neexistuje žádný důkaz o tom, že by snahy o změnu sexuální orientace byly účinné, prospěšné či potřebné, kdy naopak existují důkazy o tom, že takové snahy mohou způsobit vážnou újmu, musíme takové intervence kontraindikovat.

Citace: Practice Parameter on Gay, Lesbian, or bisexual Sexual Orientation, Gender Nonconformity, and Gender Discordance in Children and Adolescents, 51 J. Am. Acad. Child & Adolescent Psychiatry 957 (2012), dostupné z: http://www.guideline.gov/content.aspx?id=38417#Section420

American Academy of Pediatrics
(Americká pediatrická akademie)

Terapie zaměřené specificky na změnu sexuální orientace nelze doporučit, protože mohou vyvolávat pocity viny a úzkosti, přičemž mají zanedbatelný či žádný účinek na dosažení změn v sexuální orientaci.

Citace: Homosexuality and Adolescence, 92 Pediatrics 631 (1993), dostupné z: http://pediatrics.aappublications.org/content/92/4/631.full.pdf.

American Association for Marriage and Family Therapy
(Americká společnost pro manželství a rodinnou terapii)

[Naše] odborná společnost nepovažuje homosexualitu za poruchu, která by vyžadovala léčbu, a proto nevidíme žádný opodstatnění pro [terapii]. AAMFT očekává, že její členové budou ve své praxi informováni pouze nejkvalitnějšími výzkumy a klinickými výsledky, které máme k dispozici.

Citace: AAMFT Position on Couples and Families (2009), dostupné z: http://www.aamft.org/imis15/content/about_aamft/position_on_couples.aspx.

American College of Physicians
(Americké kolégium lékařů)

8. Kolégium odporuje používání “konverze”, “změny orientace” či “reparativní teorapie” v léčbě LGBT osob.

Dostupný výzkum nepodporuje používání reparativní terapie jako efektivní metody v léčbě LGBT osob. Důkazy ukazují, že v praxi tyto přístupy LGBT lidem způsobují emoční a fyzickou újmu, především pak LGBT mladistvým. Výzkum zaměřený na dopad rodinného přijetí LGBT lidí, provedený na San Franciské státní univerzitě, ukázal, že mladí LGBT lidé, kteří byli v rámci svých rodin vyloučeni či odmítáni pro svou sexuální identitu, vykazovali daleko vyšší míru sebevražedného chování, depresivity, užívání návykových látek a byli vystaveni vyššímu riziku přenosu viru HIV či dalších sexuálně přenosných chorob v porovnání s jejich vrstevníky, kteří vyloučení nebyli. Přehledová práce Americké psychologické asociace ukazuje, že “reparativní terapie” je asociována se ztrátou sexuální citlivosti, depresivitou, úzkostností, a sebevražedností.

Citace: Lesbian, Gay, Bisexual, and Transgender Health Disparities: Executive Summary of a Policy Position Paper From the American College of Physicians, Ann Intern Med. Publikováno online (2015), dostupné z: http://annals.org/article.aspx?articleid=2292051.

American Counseling Association
(Americká poradenská asociace )

Přesvědčení, že stejno-pohlavní sexuální atraktivita a chování je nenormální a vyžaduje léčbu je v rozporu se stanovisky, které vydala národní organizace duševního zdraví, včetně ACA. Naše správní rada v roce 1998 přijala rezoluci ve které se zavázala respektovat sexuální orientaci i duševní zdraví. Tato rezoluce se specificky vyjadřuje, že stanovisko ACA zavrhuje ztvárňování leseb, gayů a bisexuálních lidí jako duševně nemocných v souvislosti s jejich sexuální orientací. … V roce 1999 pak naše správní rada přijala prohlášení ve kterém “se staví proti využívání reparativní terapie jako léčby homosexuálních jednotlivců.

….

Etická komise ACA jednoznačně navrhuje, aby odborní etičtí poradci své klienty neodkazovali k někomu, kdo konverzní terapii praktikuje, nebo případně své klienty důkladně informovali o neprokázané povaze takových snah, potenciálních rizikách a učinili takové kroky, které by minimalizovaly ujmu na straně jejich klientů. … Tato informace musí být zahrnuta jako informovaný souhlas v písemné formě, pokud se někteří poradci rozhodnou konverzní terapii doporučit i navzdory tomuto stanovisku ACA a etické komise, které takové zacházení odmítají. Jiné počínání je v rozporu s duchem a specifiky etičnosti ACA.

Citace: Ethical Issues Related to Conversion or Reparative Therapy (2013), dostupné z: http://www.counseling.org/news/updates/2013/01/16/ethical-issues-related-to-conversion-or-reparative-therapy.

American Medical Association
(Americká lékařská společnost)

Averzivní terapie (behaviorální či lékařská intervence, jež propojuje nežádané chování, v tomto případě, homosexuální chování s nepříjemnými prožitky či averzivními důsledky) již není pro gay muže a lesby doporučována. V rámci psychoterapie mohou gayové a lesby docílit souznění s jejich sexuální orientací a porozumět její společenské odpovědi.

Citace: Health Care Needs of Gay Men and Lesbians in the United States, 275 J. Am. Med. Ass’n 1354 (1996), dostupné z: http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=401656.

Naše společnost (c) odmítá užívání “reparativních” nebo “konverzních” terapií jenž jsou založeny na domněnce, že homosexualita sama o sobě je duševním onemocněním, nebo které jsou založeny na apriorní představě, že by pacient měl svou homosexuální orientaci měnit.

Citace: H-160.991 Health Care Needs of the Homosexual Population, (2012), dostupné z: http://www.ama-assn.org/ama/pub/about-ama/our-people/member-groups-sections/glbt-advisory-committee/ama-policy-regarding-sexual-orientation.page.

American Psychiatric Association
(Americká psychiatrická společnost)

Psychoterapeutické snahy o proměnu či “opravu” homosexuality jsou založené na vývojových teoriích jejichž vědecká validita je zpochybnitelná. Příležitostné zprávy o “lécích” jsou vyvažovány příležitostnými zprávami o újmě. V posledních čtyřech desetiletích “reparativní” terapeuti neposkytli žádný rigorózní výzkum, který by mohl jejich tvrzení o léčbě podpořit. Dokud nebude takový výzkum k dispozici, Americká psychiatrická společnost doporučuje, aby se lékaři jež vykonávají svou činnost v souladu s etikou, vystříhali takových pokusů o změnu sexuální orientace jednotlivců a pamatovali, že základním pravidlem lékařství je neubližovat.

Potenciální rizika spojená s reparativní terapií jsou obrovská, včetně deprese, úzkostností a sebe-destruktivním chováním, pokud terapeut souhlasí se společenskými předsudky vůči homosexualitě, může tím posilovat sebe-nenávist, kterou pacient prožívá. Mnoho pacientů, kteří prodělali reparativní terapii uvedlo, že jim bylo nesprávně řečeno, že homosexuálové jsou osamocení, nešťastní jednotlivci, kteří nikdy nedosáhnout přijetí nebo uspokojení. Možnost, že osoba může dosáhnout štěstí a spokojenosti v interpersonálních vztazích jako gay či lesba mu není vylíčena, alternativní přístupy a cesty k vyrovnání se se společenskou stigmatizací s ním pak nejsou diskutovány.

Na tomto základě Americká psychiatrická společnost odmítá jakoukoli psychiatrickou léčbu, jako reparativní či konverzní terapii, které by byli založené na domněnce, že homosexualita sama o sobě je duševní poruchou nebo takových jež by byly založené na apriorním předpokladu, že pacient by sou sexuální orientaci měl změnit.

Citace: Position Statement on Therapies Focused on Attempts to Change Sexual Orientation (Reparative or Conversion Therapies) (2000), dostupné z: http://www.psychiatry.org/File%20Library/Advocacy%20and%20Newsroom/
Position%20Statements/ps2000_ReparativeTherapy.pdf.

American Psychoanalytic Association
(Americká psychoanalytická společnost)

Jako je tomu v případě kterýchkoliv společenských předsudků, předpojatost vůči jednotlivcům založená na skutečné či domnělé sexuální orientaci, genderové identitě či genderovém vyjadřování, negativně ovlivňuje duševní zdraví a přispívá k trvalému vnímání stigmatu a všudypřítomné sebekritiky ve formě internalizace takových předsudků.

Psychoanalytické postupy nezahrnují rozhodnuté snahy o “přeměnu”, “opravu” či “pozměnění” jedincovy sexuální orientace, genderové identity či genderového vyjadřování. Takové cílené snahy jsou v rozporu s fundamentálními principy psychoanalytické léčby a často mají za následek značnou psychologickou bolest, protože posilují škodlivé internalizované postoje.

Citace: American Psychoanalytic Association, Position Statement on Attempts to Change Sexual Orientation, Gender Identity, or Gender Expression (2012), dostupné z: http://www.apsa.org/content/2012-position-statement-attempts-change-sexual-orientation-gender-identity-or-gender.

American Psychological Association
(Americká psychologická společnost)

Proto budiž rozhodnuto, že Americká psychologická společnost prohlašuje, že stejno-pohlavní sexuální a romantická atraktivita, pocity a chování jsou normální a pozitivní variantou lidské sexuality nehledě identifikaci se sexuální orientací;

Dále aby bylo vyjasněno, že Americká psychologická společnost znovu potvrzuje své přesvědčení, že homosexualita sama o sobě není duševní poruchou. Americká psychologická společnost dále nesouhlasí se znázorňováním sexuálních minorit, ať mladých či dospělých, jako duševně nemocných z důvodu jejich sexuální orientace;

Dále aby bylo vyjasněno, že Americká psychologická společnost shrnuje, že neexistuje dostatek důkazů, které by potvrzovaly možnost užívání psychologických intervencí zaměřených na změnu sexuální orientace;

Dále rovněž vyjasněme, že Americká psychologická společnost nabádá odborníky v oblasti duševního zdraví, aby se vystříhali nesprávných interpretací o účinnosti snah o změnu sexuální orientace ve formě podpory, či slibování, změny sexuální orientace při poskytovaní pomoci jedincům, kteří strádají v důsledku jejich vlastní sexuální orientace nebo sexuální orientace ostatních;

Rovněž vyjasněme, že Americká psychologická společnost v otázce zaznamenaných přínosů snah o změnu sexuální orientace, uzavírá, že takových přínosů může být dosaženo skrze přístupy, jež se nepokoušejí o změnu sexuální orientace;

Dále vyjasněme, že Americká psychologická společnost rodičům, opatrovníkům, mladým lidem a jejich rodinám doporučuje vyhýbat se snahám o změnu sexuální orientace, které vyobrazují homosexualitu jako duševní onemocnění či vývojovou poruchu. Americká psychologická společnost doporučuje vyhledávat psychoterapii, sociální podporu a vzdělávací služby, které poskytují správné informace o sexuální orientaci a sexualitě, které posilují rodinnou i sociální podporu a redukují nepřijetí sexuálně-menšinových mladistvých.

Nechť je dále rozřešeno, že Americká psychologická společnost nabádá odborníky ke zvážení etických zájmů nastíněných v Rezoluci Americké psychologické společnosti z roku 1997 zaměřené na Vhodné terapeutické přístupy k sexuální orientaci (Americká psychologická společnost, 1998), především pak tyto standardy a principy: zakládat odborné soudy na vědě, vážit přínos a možnou újmu a respektovat lidská práva a důstojnost.

Citace: American Psychological Association, Resolution on Appropriate Affirmative Responses to Sexual Orientation Distress and Change Efforts (2009), dostupné z: http://www.apa.org/about/policy/sexual-orientation.pdf.

American School Counselor Association
(Americká společnost školních poradců)

Odborný školní poradce pracuje se všemi studenty, ve všech jejich stádiích vývoje a chápe, že tento vývoj může pro LGBTQ mladistvé být náročnější. Pokoušet se studentovu sexuální orientaci nebo genderovou identitu měnit není úlohou odborného školního poradce. Odborní školní poradci nepodporují snahy oprávněných odborníků, činných v péči o duševní zdraví, měnit sexuální orientaci či genderovou identitu studentů, protože bylo prokázány, že tyto snahy jsou neefektivní a škodlivé (Americká psychologická společnost, 2009). Školní poradci poskytují LGBTQ studentům podporu a podporují jejich školní výsledky i osobnostní a sociální vývoj. Odborní školní poradci jsou zavázáni podporovat všechny mladé lidi nehledě na jejich sexuální orientaci, genderovou identitu či vyjadřování genderu a budovat bezpečné a podporující školy.

Citace: American School Counselor Association, The Professional School Counselor and LGBTQ Youth (2014), dostupné z: http://www.schoolcounselor.org/school-counselors-members/about-asca-%281%29/position-statements.

American School Health Association
(Americká společnost pro zdraví na školách)

Americká společnost pro zdraví na školách … předpokládá že komplexní sexuální vzdělávání ve školách bude vědecky přesné a založené na současných lékařských, psychologických, pedagogických, vzdělávacích a sociálních výzkumech … [a doporučuje], aby učitelé měli kvalitní průpravu a byli způsobilí učit sexuální výchovu formulovanou jako … mající vhled, přijímající vlastní osobní pocity a postoje v oblasti sexuální tematiky takovým způsobem, že se jejich osobní zkušenosti nebudou nevhodně vměšovat do jejich vzdělávací praxe.

Citace: American School Health Association, Quality Comprehensive Sexuality Education (2007).

National Association of Social Workers
(Národní asociace sociálních pracovníků)

Podporovatelé reparativních a konverzních terapií, jako například nejčastěji citovaná skupina NARTH (National Association for Research & Therapy of Homosexuality – Národní společnost pro výzkum a terapii homosexuality) prohlašují, že jejich postupy jsou založeny na vědeckých datech; avšak, tyto vědecké opory jsou prosyceny pochybnými výzkumnými metodologiemi…  [Reparativní a konverzní terapie] nemohou a nezmění sexuální orientaci. Národní asociace sociálních pracovníků, v souladu s postojem Americké psychologické společnosti (1997), věří, že podobné zacházení může vést k vážné emoční újmě. (tučné písmo v originále)

Citace: National Association of Social Workers, “Reparative” or “Conversion” Therapies for Lesbians and Gay Men (2000), dostupné z: http://www.naswdc.org/diversity/lgb/reparative.asp.

Pan American Health Organization: Regional Office of the World Health Organization
(Panamerická zdravotnická organizace: Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace)

“Reparativní”nebo “konverzní terapie” nemají  žádnou lékařskou indikaci a u jimi dotčených osob představují vážnou hrozbu pro zdraví a lidská práva. Představují neospravedlnitelné praktiky které by měly být odsuzovány a jejich praktikování by mělo podléhat adekvátním sankcím a trestům.

Citace: Pan American Health Organization: Regional Office of the World Health Organization, “Cures” for an Illness That Does Not Exist: Purported Therapies Aimed at Changing Sexual Orientation Lack Medical Justification and are Ethically Unacceptable (2012), dostupné z: http://www.paho.org/hq/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=17703.

Koalice Just Facts (celá řada organizací společně)
(Just the Facts Coalition – American Academy of Pediatrics, American Association of School Administrators, American Counseling Association, American Federation of Teachers, American Psychological Association, American School Counselor Association, American School Health Association, Interfaith Alliance Foundation, National Association of School Psychologists, National Association of Secondary School Principals, National Association of Social Workers, national Education Association, School Social Work Association of America)

Nejdůležitějším faktem v ohledu “reparativní terapie”, také známé jako “konverzní terapie” je to, že vychází z chápání homosexuality, které bylo odmítnuto všemi významnými zdravotními a duševně zdravotními obory. Americká společnost pediatrů, Americká poradenská asociace, Americká psychiatrická společnost, Americká psychologická společnost, Národní společnost školních psychologů a Národní asociace sociálních pracovníků, společně představují více než 477 000 odborníků na zdraví a duševní-zdraví, všichni pak zaujali postavení, že homosexualita není duševní porucha a proto nepotřebuje žádnou “léčbu”.

Citace: Just the Facts Coalition. (2008). Just the facts about sexual orientation and youth: A primer
for principals, educators, and school personnel. Washington, DC: American Psychological
Association. Dostupné z: www.apa.org/pi/lgbc/publications/justthefacts.html.

Canadian Paediatric Society
(Kanadská pediatrická společnost)

Konverzivní či reparativní terapie, při kterých dochází k pokusům o proměnu gayů či leseb na heterosexuály jsou jednoznačně neetické a neměly by být lékaři poskytovány ani  lékaři by neměli své pacienty k takovým výkonům odkazovat.

Konverzivní či reparativní terapie by neměly být poskytovány, protože nefungují a potenciálně zesilují pocity provinění a úzkosti.

Citace: Canadian Paediatric Society POSITION STATEMENT Adolescent sexual orientation. Dostupné z: http://www.cps.ca/documents/position/sexual-orientation.

Canadian Psychological Association
(Kanadská psychologická společnost)

Kanadská psychologická společnost odmítá jakoukoliv terapii jejíž cílem je oprava nebo změna sexuální orientace jedince, nehledě na jeho/její věk. Tyto konverzní nebo reparativní terapie zahrnují kterýkoliv formální terapeutický přístup jehož cílem je změnit sexuální orientaci bisexuálů, gayů či leseb na heterosexuální (e.g., Nicolosi, 1991; Socarides & Kaufman, 1994) a může zahrnovat modlitby či náboženské rituály, behaviorální modifikace a individuální či skupinové poradenství (Bright, 2004; Nicolosi, 1991).

Vědecký výzkum účinnost konverzní či reparativní terapie nepotvrdil (Haldeman, 1994; Spitzer, 2012; see Anton, 2010). Konverzní a reparativní terapie mohou mít negativní následky ve formě psychologické tísně, úzkosti, deprese, negativního sebeobrazu, pocitu osobního selhání, obtíží udržovat vztahy a sexuální dysfunkce (e.g., Haldeman,
2001; Shidlo & Schroeder, 2002; Beckstead & Morrow, 2004; Glassgold et al., 2009). Neexistují žádné důkazy o tom, že by tyto negativní důsledky konverzní či reparativní terapie vyvažovaly psychologickou tíseň, která je způsobená sociální stigmatizací a předsudky se kterými se tito jednotlivci setkávají.

Kanadská psychologická společnost rovněž chápe, že se jednotlivci napříč svými životy liší fluiditou své sexuální atraktivity (Rust, 1993; Spitzer, 2003; Diamond, 2007), tuto přirozeně se vyskytující fluiditu ovšem nevnímáme tak, aby se stala argumentem podporujícím konverzní či reparativní terapie.

Citace: Canadian Psychological Association Policy Statement on Conversion/Reparative Therapy for Sexual Orientation. Dostupné z: http://www.cpa.ca/docs/File/Position/SOGII%20Policy%20Statement%20-%20LGB%20Conversion%20Therapy%20FINALAPPROVED2015.pdf

autor příspěvku:
RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.

citační vzor: Michal Pitoňák. "Stanoviska odborných společností jsou jednotná: odmítají “léčbu homosexuality”", Queergeography.cz [online] - 17/05/2017, [cit. 21/11/2018] , https://www.queergeography.cz/lgbtq-psychologie/stanoviska-odbornych-spolecnosti/.