Polské protesty proti zákonu zakazujícímu potraty

Polské protesty proti zákonu zakazujícímu potraty

Autorka: Jade MacEwan (původně v angličtině pro QG)
Překlad: Jolana Navrátilová
Fotografie Zuza Gałczyńska na Unsplash

Dne 22. října přijal polský Ústavní soud rozhodnutí, které zakazuje interrupce i v případě těžkého poškození plodu, což de facto omezilo možnost potratu na případ znásilnění nebo ohrožení života matky. V Polsku, které má jedny z nejpřísnějších protipotratových zákonů v Evropě, se přitom 98 % všech přerušení těhotenství provádí z důvodu poškození plodu. Jelikož nelze předpokládat, že ženy přestanou o interrupce usilovat, nová protipotratová legislativa s sebou nese značná zdravotní rizika. Zákaz potratů i v případě těžkého poškození plodu bude znamenat, že se ženy uchýlí k ilegálnímu podzemnímu zákroku nebo budou za interrupcí ještě častěji cestovat do zahraničí (The Euroculturer, 2020). Vedle zákazu potratů pro ženy chce zákon postihovat také lékaře nebo lékárníky, kteří by se jim snažili pomoci, a to odnětím svobody až na tři roky (Heroine, 2020).

Od vyhlášení tohoto verdiktu zažilo Polsko sérii masových protestů namířených nejen proti samotnému rozhodnutí Ústavního soudu, ale také proti vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS) a polské katolické církvi, kterou veřejnost ze snahy omezit potraty obviňuje (Notes from Poland, 2020). Představitelé církve nové soudní rozhodnutí skutečně přivítali, neboť o zpřísnění protipotratového zákona usilovali dlouhodobě. Avšak někteří katolíci se vzniklé situace obávají a mají pocit, že se církev stále více vzdaluje mladším lidem. Konstancja Ziolkowska z redakční rady levicového katolického časopisu Kontakt uvedla, že „lidé jsou děním v církvi natolik znechuceni, že ji začínají opouštět“. Rovněž řekla, že coby členka katolické levice se cítí v menšině, ale nechce odejít a církev přenechat konzervativním „radikálům“. Jiní, jako například Pawel Guzynski z dominikánského řádu, cítí, že se církev příliš zabývá politikou a měla by se stáhnout do pozadí (The Finance Info).

Na demonstracích na obranu možnosti volby se objevila celá řada symbolů. Jedním z nejčastějších je obrázek červeného blesku, což je logo hlavního organizátora protestů, organizace Strajk Kobiet (Stávka žen). Jeho tvůrkyně grafická návrhářka Ola Jasionowska jej chápe jako jakési varování a znamení toho, že budeme „vše sledovat a hlídat a nedopustíme, aby byly ženy zbaveny svých základních práv“. Symbol blesku v minulosti používaly například odbojové skupiny „Šedých zástupů“, paramilitární polské organizace, která za druhé světové války vzdorovala nacismu. Odpůrci se protesty snažili zdiskreditovat tím, že logo přirovnávali k symbolu SS a protestující nazývali „levicovými fašisty“. Levicová poslankyně Anna-Maria Zukowska uvedla, že podobná přirovnání jsou „urážkou polských hrdinů“, například zmíněných odbojových skupin (Notes from Poland, 2020). Vedle blesku se na protestech objevovaly slogany „To Jest Wojna“ (Tohle je válka), „Piekło Kobiet“ (Peklo žen) nebo vulgárnější „Wypierdalać” (Běžte do prdele).

Fotografie Zuza Gałczyńska na Unsplash

Dalšími symboly se staly deštníky, zejména černé, a ramínka na šaty, které se na demonstracích proti zákonům omezujícím přístup k interrupcím používají v mezinárodním měřítku, neboť symbolizují nástroj pro provádění ilegálního potratu. Například ve Wroclawi protestující ramínky na šaty pokryli celou bránu arcibiskupského paláce, aby upozornili na nebezpečí, jaké církevní postoj k potratům představuje pro ženy. Deštníky se staly symbolem demonstrací za možnost volby již v roce 2016, kdy se většina protestů odehrávala za deštivého počasí. Přestože tehdy se protestujícím podařilo přijetí přísnějšího potratového zákona zabránit, prohlásili, že své deštníky nezavřou a nepoleví ve svém snažení, dokud nad nimi bude viset hrozba restrikcí. Proto byly deštníky symbolicky využívány i v následných protestech. (Notes from Poland, October 2020).

Po dvou týdnech masových demonstrací, které do ulic přivedly statisíce lidí, polská vláda ústy svého mluvčího vyhlásila, že zveřejnění a implementaci soudního rozhodnutí odkládá a o zpřísnění interrupcí hodlá vést debatu. Premiér Mateusz Morawiecki projevil zájem hovořit s protestujícími i s opozicí a společně hledat řešení, ale ženské aktivistky jsou k jeho plánům skeptické a hodlají v protestech pokračovat (The Guardian, 2020).

Fotografie Silar, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Protesty proti soudnímu rozhodnutí omezujícímu potraty jsou součástí širšího boje za ochranu základních lidských práv žen, LGBT+ lidí a dalších menšinových skupin, která pravicová polská vláda dlouhodobě podkopává. Na obranu ženských práv se přitom postavili lidé, kteří situací nejsou přímo dotčeni, například horníci, zemědělci nebo taxíkáři. Protesty se rovněž odehrávají po celé zemi, v městech i venkovských oblastech. Pokud se v této věci podaří dosáhnout pokroku a polská vláda se po ukončení zmíněné debaty rozhodne zákon neuvést v platnost, může to v Polsku probudit naději, že je možné v boji za práva žen, LGBT+ lidí a jiných menšin úspěšně pokračovat (Heroine, 2020). V tomto duchu již Stávka žen zveřejnila nové požadavky jako je návrat k vládě zákona, vytvoření „sekulárního státu“, v němž politiku neovlivňuje katolická církev, a zlepšení práv LGBT+ lidí (Notes from Poland, November 2020).


Odkazy na zdroje:

Admin. (29. října 2020). Polish abortion protests shake Catholic Church. The Finance Info. https://thefinanceinfo.com/2020/10/29/polish-abortion-protests-shake-catholic-church/

Associated Press in Warsaw (3. listopadu 2020). Poland delays abortion ban amid nationwide protests. The Guardian. https://www.theguardian.com/world/2020/nov/03/poland-stalls-abortion-ban-amid-nationwide-protests

Castro, L. (October 27, 2020). “Piekło Kobiet”: What is happening in Poland? The Euroculturer. https://euroculturer.eu/2020/10/27/pieklo-kobiet-what-is-happening-in-poland/

Rychlíková, A. (November 11, 2020). Lidská práva jsou víc než koronavirus. Polské protesty mohou změnit nejen potratový zákon. Heroine. https://www.heroine.cz/spolecnost/3406-lidska-prava-jsou-vic-nez-koronavirus-polske-protesty-mohou-zmenit-nejen-potratovy-zakon?

Wądołowska, A. (30. října 2020). The symbols of Poland’s abortion protests explained. Notes from Poland. https://notesfrompoland.com/2020/10/30/the-symbols-of-polands-abortion-protests-explained/