Co vlastně znamená slovo queer?
(následující text je úryvkem z kapitoly Queer prostor(y), kterou lze nalézt v odborné knize Prostor(y) geografie)
PITOŇÁK, M. (2014): Queer prostor(y). In: MATOUŠEK, R. a OSMAN, R. (eds.): Prostor(y) geografie. Karolinum. Praha, s: 123-146.
Queer jako slovo z lingvistického hlediska prošlo bouřlivým vývojem a přísluší mu obrovské množství konotací, proto bylo možná právě využito i k pojmenování teorie. Queer je anglickým slovem, které od 16. století označovalo podivné či zvláštní, v průběhu 20. století prošlo sémantickým obratem a začalo být chápáno jako urážlivé slovo užívané pro zesměšnění a ostrakizaci homosexuálů (Browne 2009: 40). V roce 1990 slovo využila LGBT americká aktivistická organizace Queer Nation a re-artikulovala ho ve významu, kdy se stalo nástrojem boje proti útlaku homosexuálů, kteří nebyli spokojeni s výsledky dosavadního „gay a lesbického aktivismu“. Queer aktivismus sehrál rovněž klíčovou roli v odpovědi na společenskou paniku související s rozmachem nemoci AIDS a nepřiměřené reakce vůči homosexuálům. V tomto smyslu se tedy v prostředí homosexuálního aktivismu stalo slovo queer novým zastřešujícím termínem, který označoval sexuální identity lidí, kteří nechtěli mít sexuální identitu, která by byla společensky srozumitelná (a tedy potenciálně exkluzivní).
Nad rámec předchozího použití slova queer, získávalo slovo na oblibě i v akademických kruzích, kde dalo vzniku tzv. queer teorie. Vznik queer teorie souvisel se soudobou potřebou definitivně zpochybnit validitu karteziánského subjektu, který byl vlivem sílícího poststrukturalistického a postmodernistického vědění postupně denaturalizován mysliteli jako Louis Althusser (působení ideologie – interpelace), Sigmund Freud (jedinec si není vědom formativního vlivu mentálních a psychických procesů, není celý a sebe-poznaný), Ferdinand de Saussure (představa o vnitřním, soukromém, osobním je vytvořená skrze systém označení – jazyk), Jacques Lacan (subjektivita vždy nekompletní, neukončená) a v neposlední řadě Michel Foucault (diskurzivně produkovaná subjektivita jako efekt sítí moci).
Je možné tak konstatovat, že queer teorie povstala či „vykrystalizovala“ z nelehké koalice feministických, poststrukturalistických a psychoanalytických teorií, které problematizovaly uvažování lidského subjektu (Salih 2002: 8). Ve svém teoretickém významu queer poprvé použila Teresa de Lauretis v roce (1991), vzápětí ho ale odmítla, protože bylo podle jejího názoru znehodnoceno mainstreamem (Browne 2009). Bez ohledu na názor autorky se termín široce uchytil a stal se pojmenováním pro v současnosti možná nejpodivnější, byť perspektivní teorii (Binnie 2004: 1). Jako teorie se queer vyvinula v rámci humanistického akademického prostředí USA (Browne, Lim, Brown 2007: 8), v geografii byla ale queer teorie poprvé aplikována ve Velké Británii (Rose 1993; Valentine 1993; Bell, Valentine 1995; Bell a kol. 1994). Podle Knoppa (1998) tomu bylo kvůli rozdílnému zaměření britské (kulturní politiky rezistence) a americké geografie (konsolidace gay ekonomiky a politické síly). Queer teorie destabilizuje „subjekt“ a dekonstruuje ho jako neurčitý, nestabilní.