Stáří LGBTQ+ lidí

Autorka: PhDr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. (Univerzita Karlova, fakulta sociálních studií, katedra sociologie)

V souvislosti s diskuzí o postavení současné generace LGBTQ seniorů/rek[1] často nacházíme odkazy na neviditelnost této skupiny (viz. Novotná et al. 2016) či ticha, které jejich zkušenost obestírá (Brown 2009). Jak upozorňuje například studie americké Funders for Lesbian and Gay Issues (2004), pro řadu současných sedmdesátiletých a osmdesátiletých LGBTQ lidí se snaha o to, aby ostatními byli rozeznáváni jako heterosexuální, stala celoživotní strategií.  Navíc pojmy, na než zkratka LGBTQ odkazuje, se do veřejného prostoru začínají dostávat až v 90. letech a jsou produktem specifického historického vývoje. Jak ukazují i studie z českého prostředí, označení LGBTQ, gay, lesba či trans není v generaci starších lidí povětšinou používáno pro uchopení vlastní zkušenosti (lidé častěji odkazují na termíny „teplý“ či „náš člověk“ – viz. Sokolová 2013). V tomto ohledu je tak potřeba vnímat problematičnost samotného spojení LGBTQ senior/ka i způsob, jakým je s ním nakládáno.

Je potřeba zdůraznit, že LGBTQ senioři/seniorky rozhodně nemohou být bráni jako homogenní skupina ve smyslu společných rysů, pohledu na svět či obtíží, kterým ve svém běžném životě čelí. Spojuje je ale to, že byli během svého života vystaveni specifickým zkušenostem a bariérám. Ty mohou následně ovlivňovat i jejich podmínky ve stáří. Specifika LGBT seniorů/seniorek jsou tak dána především společenským kontextem jejich života – tj. tím, že svůj život prožili ve společnosti, která určité formy vyjádření sexuality a genderu stigmatizuje. Pokud tedy hovoříme o skupině LGBTQ nehovoříme o skupině, jejíž specifika by vyvěrala ze sexuální orientace jako takové, ale spíše z toho, jaké důsledky mají ne-heterosexuální zkušenosti pro jedince v určité době v dané společnosti.

Dostupné studie věnující se zkušenosti současné generace LGBTQ seniorů/seniorek (chápáno povětšinou jako věková skupina 65+) pochází především z prostředí Velké Británie a USA (v ČR jedinou ucelenější studii představuje zpráva LGBT senioři/rky – neviditelná menšina. Situace stárnoucích leseb, gayů, bisexuálních a trans osob v České republice a perspektivy LGBT přátelské zdravotní a sociální péče vydaná v roce 2016).

Tyto studie shodně poukazují především na tři významné faktory, které dopadají na generaci současných LGBTQ seniorů/seniorek a mohou vytvářet jejich specifickou zkušenost stárnutí.

  1. První faktor představují sítě pomoci ve stáří, které se u LGBTQ seniorů/seniorek častěji soustřeďují kolem tzv. „zvolené rodiny“. Ve studii americké organizace MetLife z roku 2010 uváděli LGBTQ senioři/seniorky téměř dvakrát častěji přátele jako zdroj pomoci v nouzi v porovnání s jejich vrstevníky identifikujícími se jako heterosexuálové. Důvodem jsou často zhoršené vztahy s původní biologickou rodinou. Narušení rodinných vazeb v důsledku coming outu je zkušeností typickou právě (i když nejen) pro tuto generaci. LGBTQ senioři/seniorky mají také větší pravděpodobnost, že budou ve stáří žít sami v domácnosti a až čtyřikrát menší pravděpodobnost, že budou mít děti (SAGE 2010).
  2. Druhým výrazným faktorem ovlivňujícím podmínky LGBTQ lidí ve stáří jsou chybějící právní úpravy (v případě ČR především nemožnost čerpání vdovského důchodu v rámci registrovaného partnerství, ale obecně rovněž obtížný přístup k získávání informací a možnosti podílet se na rozhodování o péči u osob, ke které nejsou jasně definované příbuzenské vazby).
  3. Třetí soubor faktorů ovlivňujících podmínky LGBTQ osob ve stáří pak představují dlouhodobé dopady společenské diskriminace a z ní vyplývajícího stresu (Pitoňák 2017). Studie mapující zkušenost stárnutí LGBTQ osob poukazují například na zvýšené riziko sociální izolace (Fokkema a Kuyper 2009) či menší míru využívání služeb pro seniory/seniorky jako je například donáška jídla či volnočasové aktivity (King a Kimmel 2006: 266).

Použitá literatura:

BROWN, M. T. (2009): “LGBT Aging and Rhetorical Silence.” Sexuality Research & Social Policy, 6(4), 65-78.

FOKKEMA, T., a L. KUYPER (2009): „The relation between social embeddedness and loneliness among older lesbian, gay, and bisexual adults in the Netherlands.“ Archives of Sexual Behavior 38: 264–275.

FUNDERS FOR LESBIAN AND GAY ISSUES (2004): Ageing in Equity. LGBT Elders in America. New York: Funders for Lesbian and Gay Issues. (Dostupné z: http://www.lgbtagingcenter.org/resources/pdfs/Aging%20In%20Equity.pdf), cit 12.9.2018).

KING E. a L. KIMMEL (2006): „SAGE: New York city’s pioneer organization for LGBT elders.“ Pp: 265-276 In Lesbian, Gay, Bisexual, and Transgender Aging: Research and Clinical Perspectives. New York: Colombia University Press.

METLIFE (2010): Still Out, Still Aging. The MetLife Study of Lesbian, Gay, Bisexual, and Transgender Baby Boomers. New York: MetLife and The American Society on Aging. (Dostupné z: https://www.metlife.com/assets/cao/mmi/publications/studies/2010/mmi-still-out-still-aging.pdf, cit. 1.3.2016)

NOVOTNÁ, J., ŠPATENKOVÁ, N., OLECKÁ, I. a J.  HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ (2016): LGBT senioři/rky – neviditelná menšina. Situace stárnoucích leseb, gayů, bisexuálních a trans osob v České republice a perspektivy LGBT přátelské zdravotní a sociální péče. Praha: Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu z.s.  (Dostupné z:  http://proud.cz/starnuti/6-starnuti.html, cit 20.9.2017)

PITOŇÁK, M. (2017). Rozdíly v duševním zdraví mezi ne-heterosexuály a heterosexuály: přehledová studie. Československá Psychologie, 61(6), 575–592.

SAGE (2010): Improving the Lives of LGBT Older Adults. New York:  Services and Advocacy for Gay, Lesbian, Bisexual and Transgender Elders. (Dostupné z: http://www.lgbtmap.org/file/improving-the-lives-of-lgbt-older-adults.pdf, cit. 2.3.2016)


Poznámka:

[1] Při spojení „současná generace seniorů/rek“ odkazujeme (velmi zjednodušeně) na generaci lidí, které z hlediska svého chronologického věku spadají do konvenčního označení senior/ka (tj. osoba starší 65 let). V našem případě se jedná o osoby narozené zhruba do poloviny padesátých let minulého století. Tato hranice je samozřejmě velmi arbitrární a je potřeba ji vnímat spíše orientačně.